Konference „Sto vědců“

24. 4. 2018 Šárka Blažíčková

Ve dnech 22. a 23. března jsme měli příležitost zúčastnit se konference „Sto vědců“ pořádaným Akademií věd.

Kromě bohatého občerstvení a oběda nás čekala spousta inspirujících přednášek na nejrůznější témata, kde jsme se například dozvěděli o tom, jak se paní předsedkyně AV ČR dostala k vědecké kariéře a jízdě na koni, pak k nám promluvil též profesor Václav Hořejší, který nás seznámil s fungováním našeho imunitního systému, nebo paní inženýrka Dana Drábová, s níž jsme řešili otázku dnešního světa a energie. Další přednášky nás poté obeznámily s tím, jak na počítači naprogramovat kapradí nebo s existencí živých švábů na dálkové ovládání. Nebo díky panu plukovníku Janu Hořínkovi z Národní protidrogové centrály nyní víme, jaké zdroje naše policie může využívat při vyšetřování. Nejživější diskuzi pak vyvolala přednáška o etice autonomních vozidel od pana doktora Davida Černého z Ústavu státu a práva AV ČR.

Měli jsme také unikátní možnost si prohlédnout laserové centrum ELI Beamlines. Jak je vidět, naše sedmičlenná delegace vedená paní profesorkou Blažíčkovou získala jedinečné zážitky a všichni na akci vzpomínáme s radostí.

Sylvie Majorová, 6.B

Exkurze do společnosti CETIN

14. 4. 2018 studenti seminářů ICT Zuzana Kocourková

Ve středu 21. března 2018 navštívili studenti maturitního semináře informatiky spolu s několika vybranými studenty z nižších ročníků společnost CETIN. I přes dopravní komplikace jsme se všichni ráno sešli na pražském Žižkově před sídlem společnosti. Ta se bude zanedlouho ze svého původního sídla stěhovat a tak jsme měli jedinečnou možnost vidět CETIN ještě ve starém kabátu.

Před začátkem první prezentace nás všichni zaměstnanci vřele uvítali. Na stole na nás navíc čekala snídaně v podobě čerstvého pečiva, ovoce a teplých nápojů. Po úvodním slově paní personální ředitelky Mileny Synáčkové ze společnosti CETIN a pana Jiřího Lagnera ze společnosti Unicorn již nebylo nač čekat a spolu s pány Bedřichem Šindelářem a Jiřím Zárubou jsme se vydali na prohlídku areálu. Oba byli úžasní, skvěle se doplňovali, vše nám ukázali, vysvětlili a názorně předvedli.

Prohlídku jsme zahájili ve sklepech, kde byly položeny tlusté kabely, které zajišťují fungování telekomunikací pro většinu naší republiky. Během prohlídky jsme postupně procházeli jednotlivá patra, ukázali si rozvody a zálohy proudu a na vlastní oči viděli, jak nám doma funguje pevná linka a internet. Všemi svými rozměry překvapila „serverovna“, kde hučely stovky počítačů spojené tisíci dráty. Ze suterénu jsme došplhali (vyjeli výtahem) až na osmdesátimetrovou věž, z jejíž střechy byl nádherný výhled na Prahu.
Nejen mě ale nejvíce zaujalo obrovské patro dispečinku, kde celý den nepřetržitě sedí desítky lidí, kteří řeší všemožné problémy způsobené výpadky sítí. Přes celou stěnu mají obří obrazovku, kde na mapě republiky dispečeři korigují aktuální stav oprav v terénu, hlídají počasí a preventivně sledují případné anomálie, které by mohly fungování sítě ohrozit.

Po prohlídce jsme se vrátili zpět do zasedací místnosti, kde jsme se posilnili chutným občerstvením, a začal blok přednášek. Po představení společnosti Unicorn jsme se od jejího zástupce pana Jiřího Lagnera dozvěděli, jak jsou dnešní technologie sítě CETIN využitelné a co se v blízké budoucnosti chystá. Bylo velmi působivé vidět, kam se mapy za tisíce let posunuly a jak dnes věrohodně zachycují realitu a usnadňují nám každodenní život.

Vzápětí nám pan Jiří Koch ze společnosti CETIN představil softwarové řešení od společnosti Unicorn v oblasti geografických informačních systémů (GIS) a ukázal nám, jak je jinak složitý software aplikovatelný pro potřeby konkrétního zákazníka.

Poslední přednášku, týkající se možností osobní realizace ve světě ICT, vedl mladý a talentovaný Vojta Kastner, který nadchl i počítačové laiky jako jsem já. Bylo totiž krásně vidět, že i tento náročný technický obor nestojí na znalosti počítačového kódu, ale na vizi, elánu a odvaze pouštět se do náročných projektů.

Za svých osm let na gymnázium jsem zažila exkurzí mnoho, ale na žádné z nich nebyla složitá technická problematika tak názorně ukázána a nikde jsem se nesetkala s tak silným a poutavým lidským přesahem.

Po celém dni jsme se tak přesvědčili, že CETIN a Unicorn nejsou jen o kabelech a kódech, ale hlavně o skvělých lidech. Všichni byli neuvěřitelně milí, vstřícní, ochotní a svému oboru fantasticky rozuměli. Právě díky těmto lidem šlapou obě firmy – CETIN i Unicorn – jako hodinky a neustále se posouvají kupředu.

Michaela Kadlecová, 8.B

Výměnný pobyt s francouzskými studenty

16. 1. 2018 Hana Farská

Ve školním roce 2016/2017 se šesnáct studentů francouzštiny ze septimy, sexty a kvinty zúčastnilo týdenního výměnného pobytu se svými francouzskými korespondenty, studenty lycea v Pornicu, městečku nedaleko Nantes. V prosinci zavítali mladí Francouzi se svými profesory do Prahy. Byli ubytováni v rodinách českých studentů, kteří jim zajistili bohatý společný či individuální program a seznámili je s fungováním našeho gymnázia a s výukou. V dubnu naši studenti navštívili Pornic, také oni byli ubytováni v rodinách, účastnili se výuky v lyceu a těšili se z krás atlantického pobřeží.

Kvarty v Národním muzeu

20. 10. 2017 Jan Novák

Studenti kvart navštívili fenomenální výstavu o našem prvním prezidentovi. Dozvěděli se údaje o jeho životě, díle a politické kariéře. Zamysleli se nad naším vztahem k němu a jeho proměnami. Pokusili se od sebe oddělit mýtus a skutečnost jménem TGM.

Exkurze do TPCA

16. 10. 2017 - 19. 10. 2017 primy učitelé ICT a třdní učitelé

Studenti prim vyrazili na exkurzi do automobilky TPCA. Vrátili se plni dojmů a vzpomínek.



S naší třídou jsme jeli do automobilky TPCA. Nejdříve nám pustili kraťoučký film s přednáškou. Dozvěděli jsme se spoustu nových věcí o TPCA. Rozdělili nás na dvě skupiny, každý žák (i přítomní učitelé) dostal sluchátka, helmu a ochranné brýle. Po skupinách jsme nasedli do vláčku a projeli se po (některých) částech TPCA. Viděli jsme např. svařovnu, lisovnu, montážní halu, kontrolu kvality… Všichni dělníci pracují JUST IN TIME. Moc se nám tam líbilo, užili jsme si to! Krásně nám vyšlo počasí, svítilo sluníčko. DOPORUČUJEME!

Julie Málková a Tereza Benešová, 1.C



Byli jsme v automobilce TPCA. Viděli jsme velké svářečské stroje. Jeli jsme na vláčku, ale nemohli jsme do lakovny, protože se tam velice dbá na čistotu.


Kryštof Plojhar a Tomáš Ďuriš, 1.C



Byli jsme v továrně, která vyrábí auta značky Toyota, Peugeot, Citröen. Když jsme tam přijeli, tak nám pustili krátký film o tom, jak probíhá výroba. Pak jsme si vzali helmu a ochranné brýle a šli jsme do vláčku, kterým jsme se projeli po hlavní hale a svařovně. Viděli jsme vozíky řízené magnetickou drahou. Byla to krátká exkurze, ale zábavná.

Adam Benec a Tomáš Ďuriš, 1.C

Adaptační kurz prim 2017

10. 9. 2017 - 17. 9. 2017 primy E. Kiršbaumová a další pedagogové

Adaptační kurz (Štěpán Říha 1. B)
Adaptační kurz se mi moc líbil. Konal se v Dobronicích na břehu řeky Lužnice. Bydleli jsme v malých, útulných chatičkách. Výborně tam vařili a každé ráno jsme měli snídani dle vlastního výběru. Poté následoval dopolední program. Nejvíce se mi líbilo, že jsme tam hodně sportovali. Zkusil jsem si nové sporty například: tenis, florbal a další. Protože hraji závodně fotbal, byl jsem rád, že jsme ho hráli často a že máme ve třídě spoustu fotbalistů. To se projevilo na zápasech s ostatními třídami, které jsme porazili 6:0 a 7:2.
Jeden den jsme měli i atletické závody v těchto disciplínách: skok do dálky z místa, sprint, hod diskem a přespolní běh, ve kterém nás skoro všechny diskvalifikovali, protože jsme běželi jinudy, než jsme měli. Na poslední večer jsme si měli se třídou připravit vystoupení a vymyslet třídní hymnu. Vítěznou hymnu od 1. C uslyší příští rok i noví primáni.
Kurz jsem si moc užil a poznal jsem lépe své spolužáky a spolužačky.

Adaptační kurz prim (Sandra Požárová, 1. C)
Adapťák byl super. Všichni si ho užili na maximum. Bydleli jsme v malinkých chatkách u lesa s výhledem na zříceninu hradu. V jídelně vařili moc dobře. Nejlepší byl řízek s bramborovou kaší. Program byl velmi pestrý. Například jsme hráli mezitřídní zápasy v přehazované, ve florbalu a ve fotbalu. Přehazovaná zaujala holky, fotbal zase kluky. Všichni si fandili jako o život. Teď ale to hlavní. Celý týden jsme ve třídách trénovali představení na závěrečný večer, který se odehrál v kulturním domě v Dobronicích. Vystoupení vyhrála třída 1. A. Když se odehrála všechna představení, dostali jsme pizzu a malinovku.
Jeden den k nám také přijeli hasiči, kteří nám ukazovali své vybavení, první pomoc a výbavu hasičského auta. Potom jsme si mohli vyzkoušet stříkat hadicí.
Když nastal den odjezdu, nikomu se nechtělo. Domů jsme přijeli plni vzpomínek a zážitků.

Adaptační kurz (Evelína Karlíková 1. A)
Na začátku září, jen co začala škola, jsme se vydali na adaptační pobyt. Bydleli jsme v rekreačním středisku nedaleko Dobronic. Ze začátku jsem se sice trošku bála, ale mnohem víc jsem se těšila.
Adaptační program byl skvěle vymyšlen, jednou jsme si měli zavázat oči šátkem — profesoři nás rozdělili do skupin a malovali jsme sídlo, které by se mohlo líbit Přemyslovi Otakarovi II. Během pobytu jsme měli různé sportovní turnaje a závody, jako například florbalový turnaj, turnaj v přehazované, hod kriketovým míčkem, běh na 60 metrů, skok do dálky nebo všestranný běh s různými disciplínami.
Jednoho dne ráno nám přišel dopis, jestli bychom nechtěli do královy rytířské družiny. My jsme chtěli. Tak jsme se vydali do jeho ležení. Tam jsme plnili různé úkoly, jako střílení z kuše a luku, chytání kroužků na meč, házení oštěpem a házení bojovou sekyrkou. Ten, kdo splnil alespoň dva úkoly, tak se stal rytířem modrého řádu, kdo tři až čtyři, získal bílý řád, a kdo splnil všechny, tak se stal rytířem zlatého řádu.
Předposlední den přijeli dobrovolní hasiči z Bechyně a vysvětlovali nám vše o tom, co dělají. Potom jsme si mohli zastříkat hadicí a na závěr nám na louku nastříkali hasicí pěnu, ve které se některé děti vyválely. Po dopoledni s hasiči jsme měli pevnost Boyard, kde jsme plnili různé úkoly. Mně se nejvíce líbilo chození po slackline.
Každý den po zajímavých, ale náročných aktivitách nám bylo dopřáno výtečné jídlo, jako třeba řízek s bramborovou kaší, kuřecí stehno s rýží nebo kynuté knedlíky s borůvkami.
Během celého pobytu si každá třída secvičovala představení - 1. A měla talentovou show, 1. B si připravila cirkus a 1. C nacvičila reklamy. Na závěrečné vystoupení jsme šli do Dobronic. Tam jsme předvedli to, co jsme si připravili, a 1. A vyhrála. Také proběhlo vyhodnocení celého kurzu a vyhrála (opět) 1. A. Následovně jsme předvedli své hymny a tentokrát vyhrála 1. C. Po skvělém týdnu s kamarády jsme odjeli domů.
Na adaptačním kurzu se mi velice líbilo — od programu až po ubytování. Chatky byly čisté a vybavené. Jediné, co mi na chatkách chybělo, byla toaleta, při nepříznivém počasí bylo nepříjemné vycházet ven. Ale to nebylo tak důležité — celý kurz jsem moc užila. Seznámila jsem se celou třídou, poznala jsem nové učitele a těším se na další roky s nimi na Kavalírce.

Exkurze do TPCA

24. 4. 2017 1.A Š. Blažíčková a M. Cymbál

V pondělí 24. 4. jsme se ráno v 7:45 sešli na Masarykově nádraží (výjimečně všichni přišli včas).
V 8:07 nám jel vlak, kterým jsme jeli do vsi Vilém, kde jsme přestoupili na autobus a ten nás dovezl do Kolína. V Kolíně jsme se městskou hromadnou dopravou dopravili k továrně.
V továrně nás uvítali a pustili nám krátký filmeček o výrobě aut v TPCA, ve kterém nás seznámili s továrnou, co se v ní vyrábí, jak se to vyrábí, atd. Pak jsme nasedli do vláčků a jeli jsme se podívat po továrně. Na hlavě jsme měli sluchátka, ve kterých nám popisovali to, co právě vidíme. Z vláčků jsme teda viděli vše, co nám ve filmečku bylo představeno. Byl to opravdu zážitek vidět ty roboty naživo. Po projížďce ve vláčcích jsme opustili továrnu.
Na nádraží jsme se vraceli autobusem. Na nádraží jsme čekali asi 10 minut a následně jsme nastoupili do rychlíku, který nás dovezl do Prahy na Hlavní nádraží. Rozchod jsme dostali asi 15 minut po druhé hodině.
Za mě, a myslím, že i za celou třídu můžu říct, že exkurze byla povedená (až na naše chování). Dozvěděli jsme se hodně věcí, zasmáli jsme se, když mi kamarád do ucha zašeptal, že támhle ten pán nepracuje.
Na závěr bych chtěl dodat, že by neuškodilo víc takových exkurzí.

David Pech 1.A

Exkurze do Microsoftu

18. 4. 2017 výběr studentů Š. Blažíčková a Z. Kocourková

V úterý 18. dubna 2017 navštívilo 18 studentů pražskou pobočku Microsoftu, která je jeho nejmodernější budovou na světě; byla otevřena teprve v říjnu 2015. Obdivovat jsme mohli nejen samotnou budovu, která je neustále sledována množstvím senzorů a je z ní krásný výhled na Prahu, hlavně jsme ale pronikli do tajů společnosti jako takové a zjistili jsme, jak je řízena a jaké to je v ní pracovat. Navíc jsem si jist, že exkurze spoustu z nás v lecčem inspirovala a třeba i v mnohých povzbudila zájem o práci v této obří společnosti.
M. Černík

York 2016

1. 10. 2016 - 8. 10. 2016 studenti sekund, tercií a kvart J.Šrollerová, J.Haškovcová, K.Grabcová

Moje první a zatím nejlepší návštěva Anglie. Angličané jsou velmi slušní lidé a moc dobře vaří. Také mě překvapilo, že mají velmi pohodlné postele.

Super zájezd, akorát tam byly nepohodlné postele.

Na Anglii mě překvapilo, že všichni byli zdvořilí milí a hodní, když někdo něco nevěděl tak se jen zeptal a už věděl co to je.

Zatím moje nejdelší cesta a zrovna do Anglie. Moc se mi tu líbilo, jsou tu mnohem slušnější lidé a hodně přátelští.
Překvapily mě postele.

Na Anglii mě nejvíc překvapil rozdíl mezi Londýnem a celkovou Anglií.

The host families were very kind to us.

Tento zájezd se mi moc líbil. Náhradní rodina byla velmi přátelská a mile mě překvapila i výuka a oběd ve formě balíčků. Zájezd sblížil i obě třídy dohromady.

Všechno se mi moc líbilo. Rodina, výlety a i cesta tam a zpět. Vůbec se mi nechtělo domů, v Anglii to bylo super.
Kdybychom byli v Anglii ještě o týden déle, vůbec by mi to nevadilo.

Moc se mi tam líbilo, rodina a všechno bylo super. Nemůžu uvěřit, že jsem to všechno snědl. Nedostatek košů v rodině – ani jeden.

Mě v Anglii překvapily například různé výrobky, co se zde prodávají a u nás se neprodávají.

Milá rodina, milé profesorky, milá průvodkyně, milé učitelky ve škole a milí řidiči… Díky tomu mi každý den utekl jako voda! Nejúžasnější rodina, skvělé jídlo a zajímavé výlety. Co víc si přát? Myslím, že jsme si to tam všichni užili nejvíc, jak se dalo. Ráda bych se tam hned vrátila.

In England is everything so nice, for example grass. It’s autumn, but it’s still green.

Příjemně mě překvapilo, že jsem neměl hlad, přestože všichni říkali, že hlad mít budu.

Mňam mňam jídlo…

Bezva výlety i počasí… Co víc si přát?

Adaptační kurz - Dobronice u Bechyně 2016

11. 9. 2016 - 18. 9. 2016 1.A a 1.B E. Kiršbaumová a další pedagogové

Naše třídy 1.A a 1.B se jako každý rok vypravily do malebného prostředí řeky Lužnice a městečka Dobronice na adaptační kurz. Cílem kurzu bylo seznámení se se spolužáky a částí učitelského sboru. Program byl opravdu rozmanitý od zpívání s panem profesorem Sládkem přes nacvičování divadelního představení s naší třídní profesorkou Blažíčkovou až po hraní Tee-ballu (modifikace Soft-ballu) s panem prof. Cymbálem. A také se samozřejmě nesmí zapomenout na skvělou práci plánovačů tras po lese a hlavně na skvělý herecký výkon pana prof. Matějky jako Robina Hooda. Také bych tímto chtěl poděkovat našemu průvodci (později Malému Johnovi ) a všem, kteří s programem pomáhali, bylo to super. Musím zde pochválit i táborovou kuchyni a vybavení tábora, jídlo bylo dobré a rozmanité a sportovní hřiště a chatky milé a dobře fungující. Myslím, že všem (včetně mně) se kurz velice líbil a už se nemůžeme dočkat sportovního kurzu ve kvartě, který se uskuteční na stejném místě, tedy v Dobronicích.

Roman Karol, 1.A

1  2  3  ...  11