Výměnný jazykový pobyt v Leichlingenu

13. 4. 2015 - 19. 4. 2015 studenti septim J. Šťastná

V pondělí 13. dubna se naši němčináři ze sedmých ročníků vydali vstříc osudu do německého města Leichlingen, které se nachází v blízkosti dvou velkých měst, Kolína nad Rýnem a Düsseldorfu. Tam nás čekal výměnný pobyt s místními gymnazisty. Pro většinu z nás to byla úplně nová zkušenost, v příštích sedmi dnech nás totiž čekal úplně jiný styl života. Každému z nás byl přidělen jeden student, s nímž a jeho rodinou jsme měli trávit veškerý volný čas. Jako doprovod, nebo lépe řečeno, našeho strážného anděla jsme měli paní profesorku Šťastnou, která nám byla oporou v těžkých chvílích a úskalích německého jazyka. Cesta, kterou jsme absolovali vlakem, trvala přibližně 10 hodin. V příjemné společnosti a atmosféře, s tunami jídla od maminek nám utekla jako voda. Na nádraží v Leichlingenu nás s otevřenou náručí přivítal učitelský sbor, připravující program, ale také noví přátelé, kteří se stali na týden našimi sourozenci. Po radostném přivítání se každý z nás odebral do útrob nové rodiny. Čekala nás doma báječná německá kuchyně, seznámili jsme se se členy rodiny a poznávali náš nový domov. Myslím, že budu mluvit za všechny, když připomenu težké první chvíle. Německý jazyk se učíme pátým rokem a přesto nás týden v německé rodině trošku děsil.
Druhý den ráno jsme se vydali do místního gymnázia, kde jsme prozkoumávali německý školní systém. Pro všechny z nás to byl velký šok, jelikož se učební plán od našeho velmi lišil. Po dopoledni nabitém vědomostmi jsme zbylý čas strávili odpočinkově. Večer nás totiž čekal společný bowling. Už po prvních dnech se naše němčina zdokonalovala a pro nás už skoro nebyl problém se vyjádřit či porozumět. Na bowlingu jsme užili hodně legrace a němečtí studenti se pro nás stali kamarády.
Třetí den jsme se vydali do víru velkoměsta. Navšívili jsme spolu s našimi profesory Kolín nad Rýnem. Po prohlídce unikátního kolínského dómu a po projížďce výletní lodí po Rýnu jsme chytli nakupovací horečku a většina z nás se rozutekla do obchodů, kaváren či restaurací. Večery probíhaly u každého individuálně. Trávili jsme je se svými rodinami, ať grilováním, či povídáním o nás, naší kultuře nebo rodině.
Čtvrtý den nás čekal Düsseldorf, klidné město s překrásnou architekturou a historickým centrem. Paní průvodkyně nám ukázala krásu Düsseldorfu i s náležitým výkladem v němčině. Následoval volný program vyplněný dalším nakupováním či prostým posezením nad sklenicí studeného nápoje. Po celý týden nám skvěle vycházelo počasí, někteří odvážlivci se nebáli vyrazit v kraťasech a v tílku. Páteční den byl opět dnem školním. Po výuce jsme se všichni sešli v hudební místnosti gymnázia, kde na nás čekal oběd na rozloučenou. Sešli se zde profesoři místní školy, naše skupina i někteří rodiče. Pochutnali jsme si na výborném jídle, sdělovali si zážitky z uplynulých dní a nakonec zhodnotili celý výměnný pobyt. Pozitivní reakce byly na obou stranách a my nemohli uvěřit, jak rychle nám to uteklo.
Následovala sobota prožitá s rodinami. Někteří se šli podívat na fotbalový zápas, kdy Hannover porazil Leverkusen 4:0 a někteří navštívili továrnu na sladkosti Haribo. Sobotní večer jsme strávili všichni pohromadě grilováním, hraním fotbalu či ping-pongu, povídáním a posloucháním hudby. Bohužel jsme odcházeli s vědomím, že to byl náš poslední večer.
V neděli ráno se naše česká výprava v doprovodu německých rodin a přátel sešla na nádraží. Probíhalo nekonečné loučení a my usedli do vlaku.
Tento výměnný pobyt nás mnohému naučil. Německý jazyk jsme si zdokonalili na lepší úroveň, získali jsme nové přátele a poznali jinou kulturu. Tato akce přece jen ale ještě nekončí. V září budeme poctěni návševou našich německých přátel a i nadále tyto kontakty budeme udržovat. Tímto také děkujeme paní profesorce Štastné, která pro nás v Německu nebyla pouze profesorka, ale hlavně opora a s radostí a trpělivostí nám všem pomáhala. Tschüs!
Za sedmý ročník Šárka Holubová, 7.C

Postalm 2.A 2015

6. 3. 2015 - 10. 3. 2015 2.A J. Matějka, K. Grabcová, J. Růžička

Filip Schweiner
Zážitky nelyžaře

První den těžký byl,
já nevěděl zhola nic.
Pohybovat učil jsem se z plných sil,
to šlo mi dobře sic.

Ale druhý den, to zhoršilo se vše.
Zatáčení, sjezd, a tak dále,
tak mnoho pádů zavinilo se.
Vhodná slova byla: „Pro pána krále!“

Třetí den, ráno bylo zoufalé.
Pak smutně na pokoj jsem šel.
Odpoledne jsem ale troufale
malý kopec sjel.

Dalším dnem pokračuji dále,
pásem výš a poté z kopce níž.
To šlo mi ještě stále,
s nadějí díval jsem se výš.

Nahoře totiž kotva větrem se kývá.
A já říkal jsem si: „Teď to dám!“
Čtvrtý den? Co jiného mi zbývá?
Musím se s tím porvat sám, jenom sám!

Ale abych nemyslel,
jen na sebe pouze.
Rád bych se zamyslel
nad spolužáky dlouze.

Při lyžování, já mnoho je neviděl.
Večer jsme se dohromady dali.
Každý na přednášku a program šel.
A po něm, šťastní a veselí, jsme klidně všichni spali.

V této sloce o programu povím vám.
Každý tým připravil mnoho her a soutěží.
Každý si je užil i já sám.
Všichni při nich chopili se otěží.

Na svazích slunce pořád svítilo.
Jak zhodnotit ten kurs mám?
Každý člověk i družstvo si to užilo
a teď vím, že i já ten kopec dám!

Schladming 2015 kvinta A

7. 2. 2015 - 14. 2. 2015 5.A doplnění z kvart Grabcová, Cymbál, Vlachá

7.února konečně nastal den,na který jsme se celý rok těšili, den odjezdu na lyžařský kurz do rakouského Schladmingu. Ráno jsme se plni očekávání sešli u autobusu. Čekala nás dlouhá cesta, a tak jsme se rozhodli krátit si dlouhou chvíli hraním her, povídáním, spaním ale hlavně...zpíváním s kytarou. Po téměř 6 hodinách jízdy jsme přijeli k našemu penzionu. Na místě jsme se dozvěděli, že je celý jen pro nás. To mělo jen jednu zdánlivou nevýhodu-museli jsme si vařit. Toho se báli hlavně kluci, ale skoro nikdo z nás neměl zkušenosti s vařením pro takový počet lidí, takže jsem byla i já trochu znepokojená. S kamarádkami jsme byly ale zvědavé, a tak jsme se 4 přihlásily hned večer do kuchyně. Vůbec jsem nečekala, že nás i příprava večeře bude bavit. Potom už jsme se odebrali do pokojů, kde jsme si vybalili a vyčerpaní ulehli do postelí. Druhý den ráno nám počasí zrovna nepřálo, byla mlha a hustě sněžilo, ani to nás ale neodradilo a vydali jsme se na výlet na běžkách. Mně osobně se zdálo, že se výlet vydařil (až na jednu zkratku,která vlastně celou trasu prodloužila tak o kilometr). Někteří byli ale jiného názoru - více než polovina lidí byla totiž na běžkách poprvé a nový sport si ne a ne oblíbit, přitom jim to šlo napoprvé skvěle. Další den sněžilo snad ještě silněji a my vyjeli hned ráno na sjezdovku, rozdělili jsme se do tří družstev, jak jsme chtěli, jen ti,co jezdili na snowboardu museli být spolu. Během pár hodin nasněžilo alespoň 40 cm sněhu a vypadalo to, že už to i rakouští \\\"rolbaři\\\" vzdali. Lyžování v hlubokém sněhu nebylo vůbec snadné, když někdo z nás spadl, vyhrabávali jsme ho ještě čtvrt hodiny. Bolely nás nohy, ale za to jsme se pořádně zasmáli. V úterý nás opět čekaly běžky, bylo nádherně, a tak se nám běželo mnohem lépe. V průběhu dne se udělalo takové teplo,že už jsme nevěděli, kam schovat mikiny a přebytečné vrstvy. Ušli jsme asi 15 km a dokonce jsme všichni úspěšně sjeli závěrečný kopec pluhem. Zbylé dny jsme už jezdili jen na sjezdovkách. Měli jsme opravdu štěstí, protože počasí se nezměnilo až do konce týdne. Náležitě jsme si ho užívali, fotili jsme se snad na všech místech z různých úhlů a dokonce obědvali venku. Vždy když jsme přijeli z lyží, pořádali jsme sněhové bitvy a hráli si na sněhu jako malé děti. Letošní kurz byl zkrátka skvělý a myslím, že si ho užil snad každý. Doufám, že i naši oblíbení profesoři, bez kterých by to nebylo ono. Ve všech ohledech se kurz vydařil a budu na něj vzpomínat jen v nejlepším.

Postalm 2.B 2014-2015

17. 1. 2015 - 21. 1. 2015 2.B Vlachá, Kříž, Růžička

Lyžák – 2.B
Lyžařský kurz se uskutečnil 17.-21.1.2015 v Rakouském Postalmu. Hned jak jsme přijeli, tak jsme si šli vybalit, a poté jsme se vydali na rozlyžování. Rozlyžování bylo na sjezdovce, která nebyla prudká, člověk měl někdy pocit, že to není sjezdovka, ale běžkařská dráha.
Byli jsme rozděleni do tří skupin. Večer nás profesoři seznámili s obecným průběhem lyžařského kurzu, rozdělili jsme si herní večery, takže první den začala skupina číslo jedna. Druhý den si program vzala trojka a třetí den ho měla dvojka. Mně se líbily nápady všech tří skupin, protože všichni měli zajímavou a velmi zábavnou hru.
Čtvrtý den jsme jeli do jiného střediska, ve kterém byly kabinky a delší sjezdovky. V úterý jsme si kromě lukostřelby, zkusili biatlon a zjistili jsme, že není vůbec jednoduchý, jak se na první pohled zdá.
Všechny dny jsme měli krásné a slunečné počasí. Všichni jsme si to tam velmi užili. Celou třídu mrzí, že jsme tam nezůstali alespoň o dva dny déle.
H. Mezihoráková
A. PLačková

LVVZ Schladming 2015

3. 1. 2015 - 10. 1. 2015 5.B, 6.C, 6.A, 7.A J.Vašková, M.Cymbál. J.Matějka, E.Kiršbaumová

Lyžařský kurz Schladming

Na lyžák jsem se těšil vlastně už od doby, co jsem zjistil, že na nějaký pojedu. Jak zaznělo z úst našeho pana ředitele, loňský lyžák byl snad zatím nejlepší, na kterém byl a já jsem mu to po nepřeberném množství skvělých zážitků i věřil. I přes tento fakt jsem doufal, že letos to bude všechno ještě o chlup lepší. Hlavně jsem se samozřejmě těšil na svoje kamarády ze třídy. V autobuse jsem seděl u uličky, vedle Lukáše. Nepromluvil snad ani slovo, což u něj není nic neobvyklého, a z toho jak jsem byl pořád otočený na ostatní, mě na konci už pořádně bolelo levé zadní stehno. Po cestě jsme hráli hru \"myslím si...\" Zlatého bludišťáka a sto bodů k tomu vyhrál kolega Daněk, jehož tachometr byl pro nás opravdovým oříškem. Rozdělení pokojů nám bylo povoleno vzít to do vlastních rukou. To se nám povedlo na výbornou.

Jedna z věcí, na kterou jsme si za celý pobyt rozhodně nemohli stěžovat, bylo jídlo. Jídla bylo dostatek, kuchaři z řad profesorského sboru výborní a i ti největší jedlíci šli nakonec vždy spát spokojeni s plným bříškem.
První den jsme i přes několik málo komplikací včetně zapomenutého skipasu, vyrazili přesně v 9:00. Profesoři si už na začátku týdne rozdali ptačí přezdívky , které uplatňovali při komunikaci vysílačkami. Počasí nám první dva dny nepřálo úplně na 100%. Sjezdovky bez muld a vyježděných ploten byly pouze ze začátku, ale na rozlyžování to určitě stačilo. O to víc jsme se sluníčka a kvalitního povrchu i po poledni nemohli nabažit v dalších dnech. Nevím kdo to byl, ale nějaké družstvo, přišlo s výborným nápadem po zbytek týdne vyrážet o hodinu dříve a vypít si tak šálek upravených sjezdovek s minimem lidí až úplně do dna.
Druhý den jsme vzhledem k počasí lyžovali pouze do 12:00 a poté se rozhodli navštívit poměrně malé, ale přesto pěkné městečko Schladming. Nejvíce nás zaujala městská radnice a samozřejmě také místní pizzerie.
Z lyží jsem se vraceli vždy unaveni z vydatné porce najezděných kilometrů, tedy až na dva borce, kteří chodili den co den běhat a běžkovat, aby náhodou neztratili atletickou formu. Po večerech si někdo četl, někdo hrál stolní hry a vykládal si vtipy a někdo zase neúnavně sháněl audio na vytouženou diskotéku, která nakonec stejně nebyla.

Na cestě zpět, jsme ještě obohatili svoji duši o zajímavý, i když ne pro všechny pozitivní požitek z uměleckých snímků Blbý a blbější a Blbý a ještě blbější.
Tento lyžák se zkrátka povedl, každý si přišel na to své, a snad i díky tomu, že se nikdo nezranil, na něj budeme všichni vzpomínat jen a jen v dobrém. Díky patří všem instruktorům, největší pak ale vedoucí kurzu. Děkujeme!!

Ondřej Štogl , 6.C

York 2014

12. 10. 2014 - 19. 10. 2014 studenti z 3.A a 3.B Haškovcová, Mühlová, Louženská

Jazykově poznávací pobyt YORK 12.-19.10.2014

Nedělního rušného odpoledne jsme se se třídou vydali do Anglie na jazykově poznávací zájezd. Zpočátku bylo hezky, ale po dlouhé cestě autobusem jsme se v Yorku dočkali jen černých mraků. Naštěstí nám však nijak nenarušily program a my jsme si v klidu prohlédli celé historické město. Navečer si pro nás přijely rodiny a odvezli si nás domů na výtečnou večeři. Dalšího dne jsme již začali s výukou a odpoledne jsme jeli do malebného městečka Whitby. Dopolední program byl vždy stejný, probíhala výuka, kdežto každé odpoledne jsme navštěvovali nová místa. Ve středu odpoledne jsme například vyrazili na křídové útesy, které omývalo klidné moře. Ve čtvrtek jsme navštívili Yorkshire National Park, kde jsme se prošli po krajině a dozvěděli se něco o tamním životě. V pátek ráno už jsme se museli rozloučit jak v rodině, tak ve škole a hned po poledni jsme vyjeli směr Londýn. Na cestě jsme ještě stihli navštívit Fountains Abbey, z čehož byli všichni nadšeni. Navečer jsme se vydali do hotelu a ráno pokračovali do Londýna. Zde na nás čekala příjemná procházka po významných místech, zážitek v podobě výhledu z London Eye, cesta lanovkou nad Temží, Parlament atd. a nakonec projížďka lodí po Temži. Pak následovala už jen cesta domů autobusem a trajektem. Zájezd se mi moc (!) líbil a hned bych se tam vrátila.

Anna Hofmeisterová, 3.A

Adaptační kurz v Dobronicích 2014

21. 9. 2014 - 28. 9. 2014 žáci prim E. Kiršbaumová, J. Matějka, K. Grabcová, E. Marxová, L. Sládek, L

Mně se líbila soutěž Boyard. V naší skupině se nám dařilo, dokázali jsme splnit 7 z 8 stanovišť. Na závěr jsme na travnaté ploše hledali čokoládové boyardy. Našel jsem dva. Také se mi líbil orientační běh lesem, výlet do Bechyně, sportovní zápasy proti 1. A. V Dobronicích jsem si moc užil.
Adam Masopust, 1. B
V pátek jsem se probudili do hezkého rána. Všichni jsme se těšili na velký fotbalový zápas proti 1. A. Nastoupili jsme v dobré sestavě a hned jsme toho využili. Kryštof po krátké době hry střílí gól a vedeme 1:0. Ale radovali jsme se předčasně, 1. A za chvíli srovnala na 1:1 a pak i dokonce zvýšila náskok na 1:2 a to byl výsledek konečný. Prima A byla štěstím bez sebe, ale zato my jsme se neradovali. Nakonec nám to přece jen nevadilo, protože jsme si moc užili zbytku AK.
Vojtěch Kropík, 1. B
Mně se nejvíce líbil náš celek (jako třída) spolupráce, pomáhání si navzájem atd. AK byl podle mě velmi vydařený, krásné místo, kamarádi, akorát počasí se nevydařilo...
Lukáš Uhlíř, 1. B

Můj největší zážitek byl, když jsme nacvičovali divadlo na závěrečný večer. Naše třída si připravila vystoupení takové normální české rodinky. Bylo to o rodině, která šla na procházku po Praze, podívala se do cirkusu, do divadla.
Zuzana Semrádová, 1. B
Na AK přijeli také hasiči, dokonce nás nechali stříkat z hadice vodu. Jídlo bylo chutné, vybavení chatek nové, líbila se mi i hlavní "hobití" budova. Celý týden jsme vyráběli kulisy a nacvičovali divadlo na poslední den.
Jan Prokeš, 1. B
Pro mě bylo velkým zážitkem hledat chleba, buřty a sirky. Moc se mi líbila hra pevnost Boyard, výlet do Bechyně byl také skvělý. Překvapilo mě, že jsme získali zdarma sirky a velikonoční kraslici. Celkově se mi kurz líbil.
Karolína Nejedlá, 1. B
Líbilo se mi nejen opékání buřtů, ale i házení sekyrami, střílení z luku, kuše a házení kopím.
Diello Am David, 1. B

Vodácký výběrový kurz Sázava 2014

2. 6. 2014 - 6. 6. 2014 Septimy M. Cymbál, K. Grabcová, J. Růžička, T. Vlachá

Vodácký kurz Sázava 2014
První červnový týden jsme mile rádi unikli závěrečnému shonu ve škole. Nadšeni s batohy plnými konzerv a jídla na celý týden jsme se sešli v pondělí ráno na Hlavním nádraží. Vlakem jsme dojeli do Stvořidel, kde na nás čekaly kanoe. Po plavecké zkoušce v Sázavě a uložení si osobních věcí do vaků (pro mnohé velmi složitý úkol) jsme se konečně dostali na vodu.
Počasí nám celý týden přálo, i proto nám občas mokré oblečení vůbec nevadilo. Pádlování, soulodění, jezy a večer vybalit věci, stany, udělat si něco k večeři – to byl náš každodenní program. Večer jsme si společně zazpívali u ohně a unavení usnuli ve spacácích. Za pět dní jsme ujeli 107 km se zastávkami ve Zruči nad Sázavou, Kácově (kde jsme si středeční ráno zpestřili exkurzí do místního pivovaru), Českém Šternberku a na Sázavském ostrově. Musíme poděkovat také profesorům, kteří s námi jeli a dopomohli k tomu, že nám zůstanou tak krásné vzpomínky a že jsme všichni dojeli zdraví.
Bára Němcová 7.B

Postalm 2.B 2014

15. 5. 2014 2.B Růžička, Grabcová, Vašková

Lyžák – 2. B.
Autobus drncá a my si vesele povídáme, pokřikujeme na sebe přes uličku a někteří z nás dospávají opření v sedadlech se sluchátky v uších. Takhle bych popsala začátek našeho lyžařského kurzu. Den 7. 3., čas – ehm, velmi brzo ráno, směr – Postalm, Rakousko. Po spoustě zatočených serpentinách jsme zastavili před hotelem. Ubytovali jsme se v druhém patře. Myslím, že pokoje některé z nás nejprve trochu zaskočily, ale během týdne, myslím, vyhovovaly dokonale (o čem svědčil útulný a přívětivý nepořádek, který ve většině panoval). Hned jak jsme po schodech vytáhli kufry, vyrazilo se na svah plný sněhu.
Nedalo by se říci, že by ho tu byly fůry. Jehličnany byly krásně zelené a pokrývku sněhu pod nimi křižovaly pruhy zežloutlé trávy a tvrdé hlíny, sjezdovky byly ale bílé dokonale. Začali na takovém mini svážku, kde jsme se rozdělovali do družstev. Většina z nás později zastávala názor, že to bylo děsné, protože se tam vůbec nedalo rozjet a když jste začali dělat obloučky (jak jste měli), hrozilo, že se zastavíte uprostřed sjezdovky. Rozdělili jsme se tedy na tři týmy: Jedničky – měly křiklavě zelené rozlišováky, Dvojky – oranžové rozlišováky a Trojky – růžové (hrdě se nazývali Prasátka). Naši náčelníci (profesor J. Růžička, K. Grabcová a J. Vašková) si nás střídali po dnech a vždy hodnotili, jak moc špatně jezdíme (občas nás přesunuli z pluku do pluku). Lyžovalo se každé dopoledne a odpoledne, dopoledne to bývalo většinou lepší, protože sníh nebyl ještě tak rozbředlý a rozježděný, jako tomu bylo pak. Vždy po odpoledním lyžování bylo dovoleno smýt ze sebe denní špínu a opláchnout si vlasy (pokud jste nějaké měli, ale myslím, že vlasy tam měli všichni).
Co se týkalo jídla, naše drtivá většina se shodla na tom, že není fér, aby učitelé dostávali lepší šunku než my, ale život ani snídaně fér nejsou. Druhá věc, na které se naše drtivá většina shodla, bylo, že nejlepší byl salát. Takový salát v Česku nenajdete, jedla jsem ho prostě proto, že mi moc chutnal, ne proto, že by mi ho dal někdo na talíř, jak ho jím normálně. Další vybraná lahůdka byly ranní rozpečené houstičky a potom fantastický vanilkový pudink s kousky ovoce, který sice vypadal jako zálivka na výše zmíněný salát, ale nebyl jí.
Z večerních aktivit se nejvíce ujala Mexická svatba (která obsahuje to, že buď kluka políbíte, nebo mu vrazíte facku, či v opačném případě buď políbíte dívku, nebo jí plácnete po zadku - sami si vyberte...

Sportovní kurz 2014

11. 5. 2014 - 16. 5. 2014 4.A 4.B Růžička, Cymbál, Grabcová, Matějka, Vlachá

Sportovní kurz kvart se odehrával, jako každý rok, v Dobronicích u Bechyně. Bydleli jsme ve dvoulůžkových a trojlůžkových chatičkách v krásném areálu u lesa. Letos nám počasí moc nepřálo, to ovšem vůbec nebylo překážkou pro rozmanitost sportovních aktivit, kterými byl kurz naplněn. Déšť a zima sice zapříčinily zrušení celodenního výletu na lodích a turistického výletu, tento program byl ovšem nahrazen jinými zábavnými aktivitami. Hned první den po příjezdu byl mezi třídami turnaj ve volejbale. Zbytek týdne vyplňovaly další turnaje(například v softballu, fotbalu, ringu, frisbee a ve spoustě dalších), hraní různých míčových a sportovních her, základy kanoistiky a kajakování, přednáška o první pomoci a lezení po lanových překážkách-tato aktivita získala u většiny, co se týče zábavnosti, nejlepší hodnocení. Také jsme běhali orientační běhy, denní a noční. Menší úspěch měl určitě denní běh, který se běhal po dvojicích, a stal se pro několik dvojic spíš jedním velkým blouděním po lese. Noční běh byl, překvapivě, úspěšnější. Všichni dorazili živí a nestalo se, na rozdíl od denního, že by nějaká skupinka nenašla nějakou kontrolu. Poslední den se ještě běžel závod „Survival“, ve kterém se testovaly znalosti a dovednosti, které nám kurz přinesl. Jinak kurz určitě splnil svůj účel, což bylo zdokonalení sportovních a pohybových dovedností, a myslím, že z kurzu byl každý nadšen a moc se mu líbil.
Anna Smíšková 4.A

1  2  3  4  5  ...  11