Esteticko - výchovný kurz

30. 11. 2011 - 4. 12. 2011 studenti dramtického kroužku a sboru L. Matoušková, L. Sládek, M. Králová, E. Vlčková, M. Žárská

Zimní estetický kurz 2011
I tentokrát se „Esteťák“ konal v penzionu Marianum v Janských lázních, ale protože letos zima přichází pomalu a ostražitě nečekala na nás po příjezdu sněhová nadílka. Nikdo s ní samozřejmě nepočítal, ale bylo by to příjemné překvapení.
Po příjezdu jsme se ubytovali a zjistili, že se tohož minulého roku moc nezměnilo, snad kromě nových televizí, nově vymalovaných stěn a jiného kuchaře (nejpozitivnější novinka). Jako vždy jsme se první večer ve formě divadelní scénky dozvěděli, jaké téma nás bude celý pobyt provázet - Vánoční zvyky. Zní to trochu ohraně, zároveň však jsou nám všem dobře známé. Na základě vstupního „IQ testu“ si pak skupinky vybírali podle svého pořadí jednotlivé zvyklosti.
Každý den byl tradičně rozdělen do tří celků: výtvarná činnost (výroba vánočních stromečků a postaviček do betléma), nácvik na sborový zpěv v Loretě a příprava divadelních představení. Vždy po obědě následovala vycházka do okolí. Poslední den dokonce byla bojovka, při níž se řada z nás dozvěděla na základě různých úkolů svůj osud v příštím roce, či svém životě vůbec.
Večery vyplňovaly„burzy nápadů“, kde jsme si ukazovali dosavadní posuny v tvorbě scének. Většinou jsme se při této příležitosti smáli od začátku do konce, neboť vždy panovala uvolněnější atmosféra než na závěrečném vystoupení v aule na Akademii, kde bývá valná většina drobných fórků i sofistikovaných nadčasových vtipů buď nelítostně ignorována nebo smutně nepochopena.
Takto jsem vylíčil, co se celou dobu dělo. Je tu však něco, co se nedá popsat. On nás totiž vždy zachvátí nějaký duch, který všechny stmeluje až do posledního vystoupení na Akademii a nutí nás si při odjezdu říct, že tohle byl ten nejlepší „Esteťák“ ze všech, což určitě byl!
Kristián Kraevsky z 6.B

jazykový pobyt v Anglii – Brighton

5. 11. 2011 - 12. 11. 2011 studenti tercií J. Šrollerová, A. Smlsalová, K. Košařová

Začátkem listopadu jsme se vydali za moře. Naším cílem bylo přímořské město Brighton v jižní Anglii. Po dlouhé cestě autobusem a trajektem jsme dorazili do města Portsmouth, kde jsme si prohlédli Královské námořní muzeum včetně HMS Victory - vlajkové lodi admirála Nelsona z bitvy u Trafalgaru a mořské muzeum Sea Life. Anglie nás přivítala sluníčkem a modrou oblohou. Večer si nás v Brightonu vyzvedly naše hostitelské rodiny a odvezly do svých domovů. V dalších dnech jsme dopoledne strávili výukou s anglickými učiteli, odpoledne patřila výletům. Viděli jsme zříceninu hradu krále Jindřicha VIII. v Hastings, středověký hrad Hever Castle, prošli jsme si Brighton. Tam jsme - naštěstí jen na chvíli - zažili pravý anglický déšť. Při vyplňování kvízu připraveného naší neúnavnou průvodkyní Monikou jsme si vyzkoušeli komunikaci s místními občany. K bílým křídovým útesům jsme kvůli poruše autobusu dorazili trochu později než bylo v plánu, a tak jsme je viděli za svitu měsíce. Před cestou domů jsme ještě stihli proběhnout kus Londýna. Lodí po Temži jsme se přesunuli do Greenwich, kde už na nás poblíž observatoře s nultým poledníkem čekal náš autobus. Unaveni, ale plni zážitků jsme se vydali na cestu k domovu.

1. ročník máchovské pouti

12. 10. 2011 Členové Evropského klubu Blažíčková Šárka

Dne 8. října 2011 jsme se za časných ranních hodin setkali na nádraží, abychom odstartovali první ročník našeho putování po stopách Karla Hynka Máchy. Bohužel nám počasí nepřálo a naše odhodlání vydat se na sever Čech zhatil déšť i krutý nástup podzimu. Romantická duše všech účastníků se však nehodlala vzdát! I přes nepřízeň osudu jsme se rozhodli neopustit máchovský odkaz a v deštivém počasí se odvážili vydat probouzejícími se ulicemi Prahy, abychom si připomněli místa spojená s autorem Máje. Tam, kde běžně probíhají nevědomé davy turistů, jsme objevovali jindy opomíjená místa. Místo, kde se Mácha narodil, kde se poznal se svojí životní můzou a láskou Lory, kde ve svém temném pokoji sepsal tak známé verše i tam, kde odpočívá navěky, si budeme ještě dlouho pamatovat. Nejen nové poznatky se staly odměnou naší odvahy vydat se navzdory nepřízni počasí, ale také Praha tak, jak jí nikdo nezná a možná ani nepozná.

Zlenice_2011

11. 9. 2011 - 16. 9. 2011 studenti sext J. Šťastná, D. Stratilová, J. Kumžáková

Buenos días, Guten Tag. My, studenti sext, kteří jsme jeli na jazykový kurz, prohlašujeme naše znalosti v cizích jazycích za pokročilé a tímto bychom chtěli poděkovat odbornému doprovodu; paní profesorce Šťastné, Stratilové a Kumžákové. Připravily pro nás krásných šest dní, které tak skvěle otevřely letošní školní rok na Gymnáziu Nad Kavalírkou. Zároveň je nám líto, že se nepodařilo naplnit kapacitu pro francouzštinu, a proto byla jen třída němčiny a španělštiny. Takže pro příště, prosím, Francouzštino, jedeš taky, protože to stojí za to!

Každý den jsme střídali učení a sport nebo výlet. Jeli jsme místním legendárním přívozem a navštívili muzeum Josefa Lady, kde jsme za dobré vychování dostali i razítka. Na věži Sázavského kláštera jsme našli všechny tři hvězdy, a tak, snad když se k tomu ještě pomodlíme, se nám splní přání. Mnoho z nás si asi přálo neztratit se na orientačním běhu, který měl na závěr kurzu ověřit naše získané znalosti. Přání splněno – nakonec jsme došli všichni. Při výuce jsme totiž nic nezanedbali – ani kačeří příběhy, ani přehled národních specialit, ani pozdravy napříč kulturami, ani různé cizí přízvuky.

Poslední večer se uskutečnila malá soutěž ve zpěvu mezi žáky španělštiny a němčiny, na kterou jsme celý týden pilně trénovali. Španělské rytmy a německé poetické texty vytvořily krásnou atmosféru na závěr kurzu a my musíme uznat, že byl vážně skvělý.

Děkujeme tedy všem a těšíme se na další společné akce.

Megi Mejdrechová, 6.B

Adaptační kurz prim v Dobronicích

3. 9. 2011 - 10. 9. 2011 studenti prim E. Kiršbaumová a další učitelé

Na adaptačním kurzu to bylo super. Každý den jsme měli program. Naučila jsem se hrát T-bal a strašně mě to baví. V programu byl taky Robin Hood. To jsme šli po lese a plnili úkoly, až jsme nakonec došli do tábora, kde byl Robin se svou družinou. Abychom se mohli stát členy jeho družiny, tak jsme museli splnit čtyři úkoly: museli jsme se trefit sekerou do terče, střílet z luku a kuše, přenést míčky v naběračkách po určené dráze. Byla tam spousta dalších zábavných aktivit, mně se tam líbilo.
Jessica Šimková, 1. B
Adaptační kurz byl pro mě seznamovací tábor, nejhezčí, kterého jsem se kdy zúčastnil. Skamarádil jsem se se svými novými spolužáky, kteří jsou bezvadní. Líbila se mi také soutěž o nejhezčí závěrečný program. Nakonec jsme zvítězili my, ale obě představení byla pěkná a stála za vidění. Získali jsme ovocný dost, na kterém jsme si pochutnali. Domů jsem se sice těšil, ale na tenhle týden jen tak nezapomenu.
Daniel Klár, 1. A
Hurá! Jedeme na adapťák. Na srazu po sobě jenom po očku koukáme a jsme strašně tichá, zamlklá třída. V Dobronicích jsme si rozdělili pokoje a ubytovali se. Počasí nám přálo, bylo hezké. Dopoledne jsme kreslili a odpoledne zpívali. Dny prožíváme jak jinak, než sportovně. Po celou dobu nacvičujeme naší show „Prima A ví, jak se to dělá“. Zažíváme bojovky, navštívíme Bechyni, zjišťujeme velikost bot a velikost čepice velitele policie. Získáme 18 razítek a samozřejmě nakoupíme si časáky a sladkosti. Účastníme se sportovních turnajů a jsme ty nejlepší fanynky. Hasiči nam na louce vylili pěnu a v ní se krásně blblo… Týden utekl a my už nejsme ani náhodou ta tichá, zamlklá třída.
V. Majoberová, 1. A
Druhý den ráno bylo vše připraveno na to, aby mohl proběhnout všestrannostní závod.
Všichni jsme věděli, že závod to nebude jednoduchý, takže jsme se řádně připravili. Naše očekávání byla naprosto přesná. Závod to nebyl dlouhý, ale o to více těžký. Sice otázky typu: doplň číslo do řady, byly lehké, ale o to více nás překvapila otázka: do jaké řeky se vlévá řeka Lužnice a jestli je dané řeky pravým či levým přítokem. Na trase byly i další zajímavé úkoly, ale ty byly zaměřeny spíše na naši fyzickou zdatnost. Přejít kládu zvládl každý, ale mnozí neuspěli při pokusu přelézt z jedné divné houpačky na druhou. V cíli jsme byli udýchaní a zpocení, ale na tento skvělý závod nezapomeneme. Taky se mi líbila hra Boyar. V ní jsme plnili úkoly, z nichž nejvíce mě zaujalo provazové bludiště.
J. Sklenka, 1. A

Letní esteticko-výchovný kurz

14. 8. 2011 - 19. 8. 2011 výběr studentů L. Matoušková, M. Králová, M. Žárská, H. Nevečeřalová, L. Sládek

Posázavský pacifik nás dovezl do malebné vesničky v dolním Posázaví – do Prosečnice. Zde jsme strávili týden plný tvořivé práce. Prosečnice je kolkolem obklopena krásnou přírodou, a proto není divu, že tématem tohoto letního esteticko-výchovného kurzu byla krajina.
Krajina inspirovala umělce k tvorbě již od dávných věků a nejinak tomu bylo u nás. Skupinky studentů měly před sebou nelehký úkol. Nejdříve musely pořídit fotografii místa v okolní krajině, která pro ně byla něčím zajímavá. A pak se již pustily do tvorby dramatizace, která vycházela z jejich fotografie. Kurz samozřejmě nebyl pouze o nacvičování divadla. Prosečnicí se často nesl libý zpěv našich studentů. Písně s námětem krajiny vhodně doplnily téma kurzu. Výtvarná výchova, která je nedílnou součástí každého esteticko-výchovného kurzu, dala opět vzniknout mnoha pěkným studentským dílům.
Během kurzu vzniklo autorské pásmo s názvem Krajina živá a inspirující, ve kterém můžete zhlédnout výsledek naší týdenní pilné práce. Pásmo budou studenti prezentovat na tradičním Setkání v zahradě 1. září. Ale i vy můžete naše představení vidět. Představení budeme opakovat 21. září od 18:30 hod. v aule naší školy.

Výběrový sportovní kurz VLTAVA

30. 5. 2011 - 3. 6. 2011 výběr studentů 7. ročníku Kumžáková, Semorádová, Růžička, Zikl

V pondělí 30.5. vyplula septimánská flotila Gymnázia Nad Kavalírkou, aby pokořila Vltavu. V čele posádky stáli zkušení kapitáni (p. Kumžáková, p. Semorádová ,p. Zikl a p. Růžička). Hned v prvních okamžicích byla naše posádka těžce zkoušena. Po úmorné a dlouhé cestě (absolvovali jsme během cesty nejméně čtyři přestupy) jsme museli dokázat naše plavecké schopnosti (voda měla asi – 20°C a hloubku maximálně 20 cm). Všechny další dny dokazovala naše posádka svým kapitánům své schopnosti. Zdolávali jsme všechny nebezpečné jezy a dokonce i Krumlovskou čtyřku jsme zdolali téměř suchou nohou. Pokud se stala přeci jen nějaká nehoda, ostatní členové ihned připlavali na pomoc. Zkušení vodáci by nám náš výkon mohli závidět. Po pěti dnech jsme se vrátili z naší mise unaveni, ale naplněni novými zážitky. I když je dobrodružství ve stanech a v přírodě nenahraditelné, tak se každý z nás těšil na svou postýlku a kvalitní stravu. Instantní jídlo nejednomu z nás lezlo krkem...

Martina Vanišová 7.B

Beseda s ředitelkou Nového Prostoru a setkání s prodejcem

26. 5. 2011 Členové a přátelé EK Novák Jan

Každý z nás se nepochybně někdy setkal s prodejcem časopisu Nový Prostor. Abychom se dozvěděli něco více o tomto „street paperu“, pozvali jsme si na páteční odpoledne 29. 4. 2011 ředitelku občanského sdružení, které ho vydává. Společně s paní ředitelkou přišel také jeden z prodejců, abychom se mohli zeptat někoho přímo z praxe. Všem, kteří na toto setkání nepřišli, zbývá pouze litovat. V kratičké přednášce paní ředitelky jsme se totiž dozvěděli, jak byl Nový Prostor založen, jaké další „street papery“ fungují v různých zemích, s jakými problémy se při vydávání časopisu setkávají či jak a co provází činnost redaktorů Nového Prostoru. Následovala diskuse, v níž jsme se dozvěděli, kolik peněz je potřeba k přežití jednoho dne v Praze, jak se sestavuje titulní stránka Nového Prostoru, jak probíhá prodej časopisu nebo jaké důvody přivedou člověka k životu na ulici. Kdo měl někdy možnost dozvědět se o životě na ulici, o životních problémech, které se nemusí nikomu vyhnout, či o tom, že existují mezi bezdomovci lidé, kteří nejsou spokojení se svou situací a snaží se z ní aktivně dostat? Můžeme bez obav říct, že my už mezi tyto lidi patříme a pokaždé, když se setkáme s problémy, jež provázejí městský život, se budeme dívat jinýma očima.

Výprava do vydavatelství Ringier

20. 5. 2011 Členové EK a vážení hosté Blažíčková Šárka

Ani nesnesitelně horké počasí v pátek 22. 4. 2011 nás nedokázalo odradit. Vydali jsme se totiž do areálu bývalého holešovického pivovaru, kde sídlí vydavatelství Ringier Axel Springer. Své brány se nám odvážil otevřít největší vydavatel na českém trhu, který stojí za nejčtenějším a také nejprodávanějším titulem u nás, všem známým bulvárním deníkem Blesk. Vedle své vlajkové lodi má vydavatelství Ringier také další tituly, mezi které patří např. deníky Aha! či Sport, časopisy ABC, Blesk pro ženy, Reflex, Autotip, Svět motorů či Geo. Moderně upravené prostory, kde se za časů našich dědů vařil tekutý chléb, se přeměnily na redakce a namísto ležícího sladu v nich panuje čilý ruch. Postupně jsme prošli inzertní oddělení, kde nám byl objasněn rozdíl mezi prodejností a čteností, dozvěděli jsme se o internetové i tiskové reklamě, dalších způsobech inzerování, a dokonce jsme zjistili cenu celostránkové inzerce v denících Ringieru. Náš průvodce nás provedl celým vydavatelstvím, viděli jsme tedy práci redaktorů, editorů i grafiků, a dokonce jsme jako první nahlédli na stránky, které si lidé četli až následující ráno. Promluvili jsme se šéfredaktorkou časopisu Blesk pro ženy. Ptali jsme se na letní brigádu i novinářskou praxi a postupně jsme odkrývali svět, jenž se skrývá za stránkami novin. Na všechny naše otázky jsme dostali zasvěcenou odpověď, a proto se nemusíme obávat říct, že toto páteční odpoledne stálo za to.

Evropský klub k přípustnosti interupce

25. 3. 2011 Členové EK Novák Jan

Členové Evropského klubu hodlají k problému interupce povědět následující:

Veškerá diskuse o umělém ukončení těhotenství, která se vede v současné společnosti, se opírá o několik základních argumentů. Na jedné straně můžeme uvažovat o tom, zdali je ještě nenarozené dítě člověkem či nikoli. Z obou postojů vyplývají důležité argumenty pro i proti potratům. Z hodnoty „zachovat život“ je možné taktéž vyvodit několik důležitých argumentů. Může matka ještě nenarozeného dítěte přivést svého potomka na svět do prostředí, které mu nemůže zajistit důstojný život? Nebo se má řídit imperativem zachování rodu? Opět je zde možná dalekosáhlá diskuse. Zdali se u umělého přerušení těhotenství jedná o nepřirozený akt směřující proti přírodě samotné je obrovská otázka. Co však zde znamená pojem „přirozenost“? Nebylo by možné najít celou škálu nepřirozených lidských činností? Je potřeba si uvědomit, že lidé používající antikoncepci, také jednají „nepřirozeně“. Nejde tedy o akt srovnatelný s interupcí? V tomto ohledu je zvláštní, že interupce vyvolává psychické potíže, vede k závažným pocitům viny a výčitkám svědomí, zatímco používání antikoncepce je považováno za běžnou záležitost.

Všechna tato diskuse se však soustředí vždy a pouze na jednu stránku problému. Podle nás je interupce v současnosti obhajitelná. A to vzhledem k tomu, že neexistuje žádné absolutní právo. Naproti každému právu vzniká také povinnost, kterou na sebe někdo bere. Pokud tedy mluvíme o právu na život ještě nenarozených dětí, musíme se ptát, zdali jsou zde rodiče, kteří jsou ochotni převzít povinnost se o dítě starat. Proti každému právu tedy existuje závazek, který má někdo druhý dodržet. Z tohoto pohledu právo na život nevzniká jednoduše početím, ale tím, že rodiče převezmou na sebe povinnost se o dítě starat. Pokud tedy právě počatý plod nemá nikoho, kdo by převzal povinnosti vztahující se k jeho právu na život, je možné provést potrat.

1  ...  17  18  19  20  21  ...  26