Zimní esteticko-výchovný kurz

23. 11. 2005 - 27. 11. 2005 studenti se zájmem o umělecké tvoření J. Pešinová, V. Kubíčková, L. Matoušková, M. Králová

Podzimní deprese esteťák z vás vytřese

Každoroční sjezd (rádoby) umělecky založených individuí našeho ústavu se tentokrát konal v rekreačním středisku Avie, nedaleko jihočeské vesničky Ostrovec. Hvězdně obsazený (ovšem autoritu neztrácející) pedagogický dozor sliboval relativně odlehčený režim. Také spolužáci z řad nejmladších bystře vytušili příležitost, jak na pár dní zmizet ze školy a ani na moment nezaváhali odevzdat přihlášku.
Hned prvního rána začaly vznikat scénáře a první skicy kulis. Pravda, někteří tradiční účastníci kurzu z řad oktáv měli jisté snahy věnovat se učení nebo podobným nesmyslným činnostem, ovšem s příjezdem několika starých známých absolventů GNK vzaly jejich přihlouplé myšlenky za své. Bohužel, také nutkání patnáctiletých slečen malovat bylo to tam, když při pohledu vzhůru na některé bývalé studenty zvládly jen zírat s otevřenou pusou.
Ale k práci. Příprava divadelních scének a písniček pro vánoční pořady nebo i jen tak pro zábavu, byla hlavní náplní celého pobytu. Někteří připravovali rekvizity, jiní dávali dohromady repliky nebo nacvičovali na vánoční koncert v Loretě. A pár hyper aktivních jedinců dokonce stíhalo vše. Pozitivem je, že každý rok se na jakékoli tvůrčí činnosti studenti podílejí bez větších náznaků nelibosti. O příčinách tohoto jevu, ve školních lavicích spíše nevídaného, lze pouze spekulovat. Záhadě se dokonce rozhodli přijít na kloub profesoři Čapek a Válek, kteří se zastavili na víkend.
Odpolední procházky spojené s veselými hrami v zasněženém okolí (uchytil se zejména tzv. oválek profesora Válka vyžadující nemalé IQ) a večerní předvádění napůl nacvičených mini představení vyčerpalo pokaždé všechny (profesory) natolik, že i ti nejodolnější usnuli ještě před večerkou. Dokonce i paní profesorka Kubíčková odložila s úderem jedenácté všudypřítomnou videokameru a s křečí v palci během pár vteřin usnula.
Kdo neviděl, neuvěří.

Adaptační kurz prim 2005 - Horní Poříčí u Střelských Hoštic

12. 9. 2005 - 17. 9. 2005 1.A, 1.B J. Friml, V. Kubíčková, B. Kösslová

Jak je již tradicí na našem gymnáziu, uskutečnil se ve třetím zářijovém týdnu ve výcvikovém středisku University Karlovy adaptační kurz pro studenty nově nastupujících prim. Krátce po nezbytných administrativních záležitostech ve škole odjíždějí studenti do krásného prostředí jižních Čech, kde prožijí týden společného života.
Proč se tato akce uskutečňuje a jaký má význam? Především je to možnost pro vyučující jak poznat nové studenty v prostředí mimo školní lavice, pro studenty pak zase seznámit se svými novými spolužáky a pedagogy. Součástí tohoto kurzu byl zároveň i projekt Zážitkem proti drogám, který organizačně a personálně zajišťovalo občanské sdružení Jules a Jim. Jeho cílem bylo poznat vlastnosti, schopnosti a dovednosti studentů, které jsou důležité pro jejich uvědomění si místa v kolektivu.
A jak to všechno probíhalo? Celý kurz byl rozdělen do dvou na sebe navazujících celků.
V tom prvním, který vedli lektoři projektu (studenti VŠ s odpovídající kvalifikací a pověřením), se formou speciálních her a cvičení dostávali studenti do situací, které vedly k odbourávání zábran a barier, jež před sebou měli v důsledku své přítomnosti v novém kolektivu. Na to navazovaly teambuildingové hry pro hledání společného řešení problémů s následující diskuzí. Cílem bylo pomoci nalézt studentům své místo ve skupině a napomoci vytvoření zdravého, třídního a školního kolektivu.
Druhým celkem kurzu byla práce pedagogů gymnázia s třídními kolektivy. Především třídní učitelé prim měli možnost poznat své studenty, a to jak v modelových situacích, tak při přímém působení ve výuce, která na tomto kurzu probíhala netradičními formami v netypickém prostředí a obsahovala pouze vybrané učební předměty (výtvarná a hudební výchova, tělesná výchova, orientace v přírodě,apod.).
Kromě těchto dvou celků, které probíhaly při dopoledním a odpoledním programu, jsme absolvovali půldenní výlet na blízký hrad Rabí. Večerní program byl pak vyplněn jednak přípravou závěrečného společného večera, jednak společnými soutěžemi (specifickou formou upravené televizní soutěže Kufr, či Pevnost Boyard).
Veškeré tyto aktivity směřovaly k závěrečnému společnému večeru. Zde se obě třídy představily pásmem scének a písniček, které si společně se svými třídními učiteli během uplynulého týdne připravovaly. A věru bylo se na co dívat! Počáteční ostych z nového prostředí by ten tam, obě třídy se doslova předháněly ve snaze se prezentovat před ostatními, při současném uznalém potlesku při vystoupení druhé třídy! Jejich zaujetí, nervozita, snaha podílet se na úspěchu programu své třídy, fandění a uznání pro druhé, byly tou nejlepší vizitkou úspěšnosti celého kurzu (tedy alespoň pro přítomné pedagogy a lektory)!
Je samozřejmé, že výsledky a hodnocení lektorů projektu Zážitkem proti drogám byly škole předloženy a staly se důležitými podklady pro další práci třídních učitelů a ostatních pedagogů. Rovněž třídní profesoři si pochvalovali možnost strávit ještě před rozběhnutím výuky ve škole týden se svými studenty v atypickém prostředí, kde mají možnost je poznat lépe a blíže než ve školní lavici. Domníváme se také, že podobné akce, jakým byl náš adaptační kurz, jsou velice vhodné, a jsou přirozeným, nenásilným přechodem a adaptací dětí na radikální změnu jejich nového životního prostředí, na nové spolužáky a pedagogy.
A to také vlastně odpověď na otázku, položenou v úvodu tohoto článku a zároveň i důvod, proč chceme v pořádání těchto akcí i nadále pokračovat!

1  ...  20  21  22